Úvod > Témata k diskusi

Důchodové zabezpečení notářů v Rakousku

JUDr. Martin Krčma 27. 1. 2014

Milí kolegové, běh času je nezadržitelný. A tak každý z nás, jak jednou v úřadu začínal, tak jednou také skončí. A tím, jak se ukončení činnosti notáře přibližuje, stále častěji se zabýváme představami o životě na zaslouženém odpočinku.

V čísle 4/2011 časopisu AD NOTAM jsem vás ve zkratce seznámil s fungováním penzijních notářských systémů v Rakousku a v Itálii. I pro mne bylo zajímavé uvědomit si, kolik práce věnují notáři zabezpečení členů svého stavu pro případ stáří nebo i nečekaných životních trablů. Stejně zajímavý systém funguje v Německu, rozdílně u notářů (Nur Norar) a rozdílně u notářů – advokátů (Notar – Anwalt). Zcela samostatnou kapitolou je systém francouzských kolegů, ale na to jsme již zvyklí, že ve Francii jsou některé věci prostě jinak. Důchodové systémy v posledních dvou zemích vám představím v příštím příspěvku. Dovolím si právě na tomto místě povzdech nad tím, že u nás není po žádném takovém úsilí poptávka. Vykládám si to jednak absolutní absencí jakékoliv stavovské diskuse na dané téma, jakož i absencí názorů našich zvolených zástupců komory. Je možné, že to souvisí s neznalostí, ale je též možné, že je to stavem české společnosti, jejíž jsme součástí, a která je orientovaná převážně na anglo-americký způsob hodnot. Důchody, nemoci a stáří jsou tématy na okraji zájmu, které společnost řeší, až když musí. Zdá se mi, že se jako notáři od zbytku české společnosti ničím neodlišujeme.

Dvacet let po privatizaci notářství bychom měli být schopni vyvolat vnitrostavovskou diskusi na téma smysluplného sociálního fondu notářů. Nedochází-li k ní, pak nám asi současný stav vyhovuje a fond skutečně nepotřebujeme. Na své stáří se připravujeme každý sám dle svých představ a možností. Možná ale také, že nejsme ještě natolik vyzrálé osobnosti, abychom byli takových úvah schopní. Vím, že kolegové, kteří opouštějí naše řady v posledních letech určitě nejásají nad výší svých důchodů, které jim přiznává český stát. A my další jásat budeme? Za stávajících podmínek na tom budeme ještě hůř. Pokud se nevzchopíme a nezačneme se situací zabývat.

Dovolím si vám nabídnout několik podnětných informací k tomuto tématu od rakouských notářů. Požádal jsem pana Mag. Dr. Felixe Proksche, ředitele Pojišťovacího ústavu rakouského notářství (Versicherungsanstalt des österreichischen Notariates) o představení aktivit, které jeho úřad pro notáře zajišťuje.

Penzijní pojištění notářů v Rakousku je možno s dobrým svědomím označit za úspěšný příběh, jehož začátky je možno vidět již v roce 1862. Tehdy byl založen podpůrný spolek pro advokáty, notáře, jejich pomocné síly, vdovy a sirotky pro všechny země koruny na bázi dobrovolnosti, který byl ovšem primárně financován notáři. Majetek tohoto spolku byl pak převeden na penzijní institut rakouského spolku notářů, založeného v roce 1883. Financování penzijního institutu probíhalo podle principu kapitálového krytí a bylo nadále dobrovolné. Princip kapitálového krytí spočíval v tom, že vklady z příspěvků pojištěnců byly ukládány na kapitálovém trhu a pro každého jednotlivého pojištěnce se vytvářel krycí kapitál, který po naspoření kryje platby, jež je nutno vyplatit. Všechny běžící i budoucí nároky jsou až do současnosti v odpovídající výši obsluhovány z tohoto individuálního krycího kapitálu.

Po 1. světové válce a následném znehodnocení peněz ztratil penzijní institut téměř veškerý majetek a přestal prakticky existovat. Přesto byl cíl vytvoření povinného pojištění pro notářský stav i nadále sledován a poté, co v roce 1926 vstoupil v platnost zákon o notářském pojištění, se od 1. ledna 1927 podařilo uzákonit povinné pojištění v dávkovém systému. Dávkový systém je metoda financování soc. pojištění, zaopatření ve stáří, ale také zdravotního pojištění nebo pojištění v nezaměstnanosti. Zaplacené příspěvky jsou použity bezprostředně k financování penzí oprávněných osob, jsou jim tedy hned zase vypláceny. Příjemcem soc. pojištění mohou být tvořeny v malém rozsahu úspory (např. trvalá úspora zákonného důchodového pojištění). Za své příspěvky získává jejich plátce nárok na plnění v případech nezaměstnanosti, snížené pracovní schopnosti, nemoci a stáří.

Po 1. světové válce bylo zaopatření rakouských notářů zajištěno pouze pomocnými fondy, které byly financovány opět dobrovolnými příspěvky a dary. Notáři byli a jsou od roku 1927 na penzi pojištěni skutečně výlučně u pojišťovny rakouských notářů. Toto penzijní pojištění notářů je ovšem součástí rakouského zákonného sociálního pojištění a podléhá dozoru ministra sociálních věcí.

Po katastrofálních letech 2. světové války se zákon o notářském pojištění stával stále více nepřehlednějším a přestal být systematicky budován. Zákon o notářském pojištění z roku 1972 tuto systematiku znovu zavedl a od té doby upravuje penzijní pojištění notářů a notářských kandidátů.

Podle tohoto předpisu se prostředky k úhradě nákladů notářského pojištění získávají především povinnými příspěvky pojištěnců. Od roku 2007 dochází také k tomu, že i penziské hradí do systému solidární příspěvek. Takto si notářské pojištění vystačí zcela bez příspěvků notářské komory a je financováno výlučně pojištěnci a penzisty samotnými.

Solidární příspěvek pro penzisty byl zaveden od roku 2002 a v materiálech k 9. novele zákona o notářském pojištění, se říká následující:
„Ve smyslu solidární součinnosti skupiny penzistů se při reformních opatřeních zavádí na dobu určitou solidární příspěvek v závislosti na výši penze, který se získává z penzí a jehož výše je ročně určována valnou schůzí mezi 0% a právě platnou nejvyšší procentní sazbou (1,3%, 1,8%, 2,3%)“.
Zatím byl solidární příspěvek stanoven na dobu neurčitou. Navzdory maximální přípustné procentní sazbě 2,3% je jeho výše už několik let určována valnou schůzí na 0,8%. Tato výše příspěvku je valnou hromadou určována každý rok znovu vždy pro následující rok.

Do penzijního systému přispívají notáři a notářští kandidáti. U notářů jsou základem příspěvků zdanitelné příjmy ze samostatné notářské činnosti na základě výměry daně z příjmů. U notářských kandidátů vychází výše příspěvku z potvrzení o ročním příjmu, popř. nároků na prémie nebo podíly z notářské nebo obdobné činnosti z výměry daně z příjmů.

Díky možnosti ročního stanovování jak příspěvku, tak také přizpůsobení penzí, může valná hromada samostatně a rychle reagovat na jakoukoliv finanční potřebu pojišťovny a hospodářskou situaci plátců. Tato pružnost je podstatným a nosným pilířem nezávislosti a výkonnosti rakouského notářského pojištění.

Nároky na plnění vznikají zvláště při trvalé pracovní neschopnosti ­ invalidní penze, při přechodné pracovní neschopnosti notářského kandidáta ­ peníze z důvodu prac. neschopnosti, v případě stáří ­ starobní penze, v případě úmrtí pojištěnce ­ vdovská nebo sirotčí penze a pohřebné. Jako další vlastní plnění zná notářské pojištění dětský přídavek ke starobní a invalidní penzi.

Každá penze se skládá ze tří položek. Jednak ze základní částky, která představuje sociální komponentu, dále z navyšující částky, která zohledňuje časovou sounáležitost k pojištění a nakonec z dodatečné penze, která se vypočítává z procentní sazby průměrného měsíčního příjmu pojištěnce během určité pozorovací doby. V notářském pojištění existuje minimální penze.

Vykonavatelnost ustanovení zákona o notářském pojištění přísluší pojišťovně rakouského notariátu. Je samostatným nositelem práva v právní formě korporace veřejného práva se sídlem ve Vídni.

A pro vaši konkrétní představu ještě připojím několik statistických údajů:
V současné době je v rámci notářského pojištění povinně pojištěno 925 osob, z toho je 494 notářů a 431 kandidátů.
Co se týká plnění, je v současné době vypláceno 237 starobních penzí, 7 invalidních penzí, 165 vdovských a 13 sirotčích penzí, celkem 422 penzí.
Od roku 2000 činí roční sazba příspěvku do systému 15%.
Průměrná penze notáře činí v současnosti asi 5.500,-- EUR měsíčně brutto. Tato průměrná penze v posledních letech mírně stoupá v závislosti na stoupající výši příspěvků notářů do penzijního systému. Obecně je přijímáno pravidlo, že penze notáře by měla ve skutečnosti odpovídat přibližně penzi soudce vrchního zemského soudu.

Zákon o notářském pojištění byl v posledních letech několikrát novelizován a systém notářských penzí byl tak do budoucna postaven na pevný základ. Právě v časech, ovlivňovaných hospodářskou a finanční krizí, se stavovský penzijní systém, jehož rizika jsou z důvodu přehledné a předvídatelné, ukazuje jako velká výhoda, zvláště pak ve srovnání se státním penzijním zaopatřením, jež je v celé Evropě stále více redukováno jen na minimální zajištění. Stavovský penzijní systém je důležitým základním pilířem našeho profesního stavu. Rakouští notáři tak již v 19. století prokázali prozíravost, za kterou jim dnešní, ale i budoucí příslušníci stavu budou děkovat.

Rostoucí význam včasné a přiměřené přípravy na stáří je nyní uznáván i v EU. Důvodem jsou zejména demografické změny a z toho vyplývající problém státních penzijních systémů, které přemýšlejí, jak dostatečně zajistit důchodce, jejichž počet se v poměru k výdělečně činnému obyvatelstvu stále zvyšuje.

Již několik let se EU tímto tématem intenzivně zabývá. Po Zelené knize v roce 2010 zveřejnila komise začátkem roku 2012 Bílou knihu pro přiměřené, jisté a stálé výsluhy a penze. Jaký význam tématu „prevence stáří“ EU přikládá, dokládá v neposlední řadě i skutečnost, že se tímto problémem zabývají tři komisaři, respektive tři generální ředitelství, a sice jedno pro zaměstnanost, sociální věci a integraci, druhé pro vnitřní trh a služby a další pro hospodářství a měnu, neboť hledání řešení dlouhodobé financovatelnosti penzijních systémů vyžaduje „celistvou“ ­ hospodářskou a finanční politikou propojenou - úvahu.

Notáři ve státech střední a východní Evropy, kteří jsou odkázáni na státní penze, tímto vývojem zvláště trpí. Naposledy kvůli tomu nastartovala v roce 2012 CNUE-pracovní skupina Sociální jistota společně s CSSN/UINL iniciativu, která má notářstvím v těchto státech pomoci při vybudování stavovských penzijních systémů. Rumunsko jako první tuto pomoc - pod vedením bavorské a rakouské notářské pojišťovny ­ přijalo a od 1. 1. 2013 uvedlo v život rumunské notářské pojištění jako závazné, v dávkovém systému financované zaopatření na stáří (jako 2. pilíř). Doufejme jen, že i další státy budou tohoto příkladu následovat.

Milí kolegové, dovolte mi závěrem následující zamyšlení. Náš stavovský časopis se jen hemží úspěchy českých notářů v mezinárodním měřítku, tu jsme nejrychlejší v běhu, tu v jízdě na lyžích s hory do údolí, tu jsme vsítili největší počet branek soupeři. Naši stavovští představitelé dokonce sbírají různá odborná uznání i společenská vyznamenání. Pokud se vám však poštěstí diskutovat s notářským matadorem z Normandie, který právě odchází na zasloužený odpočinek, nebo s notářkou z Říma, která se na funkci notářky připravovala u kolegy, který ještě vykonával notariát v Mussoliniho fašistické Itálii, pak pochopíte, že jejich a naše notářství jsou „z různých planet“. A důchodový systém notářství je kamínkem do této mozaiky. A věřte, že počet vstřelených gólů na tom nezmění „lautr“ nic.

Duben 2013
JUDr. Martin Krčma
notář v Praze