Úvod > International Notaries Cooperation > Setkání v Bukurešti 2014

Setkání v Bukurešti 2014

V roce 2014 byla za místo setkání členů I. N. C. zvolena rumunská Bukurešť. Na pozvání paní kolegyně, notářky Dr. Florentiny Marinescu, jsme se zde sešli v obvyklém složení a v obvyklém čase, tj. koncem listopadu. Omluvil se pouze pan kolega Dr. Stanislav Filipov. Společnost nám dělal též společník paní Dr. Marinescu, mladý pan notář Radu - Costin Berevoianu.

Paní kolegyně připravila program našeho setkání tak, abychom vedle shlédnutí zajímavostí Bukurešti měli i dostatek prostoru pro odborné i přátelské povídání. Návštěva několika restaurací s konsumací pokrmů místní kuchyně a ochutnávání palinky, jakož i návštěva paláce prezidenta Ceauşesca, v nás všech zanechaly hluboký dojem.

Ve dvacetimilionovém Rumunsku působí asi 2.300 notářů, z toho v Bukurešti 500. Svou činnost vykonávají na územním principu. Z obchodních důvodů se mnozí notáři sdružují do větších kanceláří, které mají i pět a více notářů. Vedle toho existuje mnoho úřadů, v nichž pracuje pouze notář s jednou či dvěma odbornými pracovnicemi. Naše paní kolegyně se svým společníkem nás pozvali do své kanceláře, kde spolu s nimi pracují tři odborné pracovnice.

Jak naše paní kolegyně vykládá územní princip?
Mohu provést každý notářský úkon, koná-li se v mé kanceláři, tj. pokud prodávající i kupující přijedou za mnou do Bukurešti. Mimo kancelář mohu být činná pouze v obci Bukurešť. Sama o své vůli nemohu jet do jiného města nebo regionu a tam vydat notářskou listinu. Výjimkou jsou pouze dědická řízení, která provádí pouze notář v posledním domicilu zůstavitele. A to bez ohledu na místo, kde se majetek nachází. Žádný jiný notář řízení provádět nesmí. Výjimky jsou samozřejmě v případě, že zůstavitel neměl rumunské občanství nebo neměl poslední domicil v Rumunsku.

Byli jsme také pozváni do sídla Rumunské notářské komory, kde jsme měli možnost navštívit konferenční prostory, archiv listin i počítačové zázemí. Do archivu listin se odevzdávají veškeré listiny po skončení činnosti notáře v případě, že notář zemřel nebo odešel do důchodu a jeho archiv nemůže převzít notář společník. Tyto případy jsou velmi řídké, neboť místo notáře, který jde do důchodu je sledováno těmi notáři, kteří nemají úřad v Bukurešti. Notář si takto vybere následovníka, který zaujme jeho místo a převezme jeho archiv. V případě, že notář má společníka, zůstává archiv i nadále v úřadu partnerského notáře. Notářský archiv listin ale mohou využívat i notáři činní, kteří si zde za poplatek archivují listiny svého úřadu.

Rumunští notáři mají monopol na sepisování smluv o převodech nemovitostí. Neznají institut solemnizace (Rakousko, Německo), takže musí každou listinu sepsat sami. K tomu ještě přebírají odpovědnost za zaplacení daně z převodu nemovitosti a i za výpočet základu takové daně. Za tím účelem jsou vybaveni katalogy pro stanovení ceny nemovitostí (cenové mapy). Zajímavostí je i to, že rumunský notář má elektronický přístup do databáze finančního úřadu s cílem nepřipustit převod nemovitého majetku účastníka, který nemá zaplacené své finanční závazky vůči státu.

Poměrně přísně se provádí notářská vidimace listin. Každá vidimace se provádí pod přiděleným číslem (jako u nás legalizace podpisů) a vidimovaná listina zůstává v jednom vyhotovení v archivu notáře. Za vidimaci listiny se účtují paušálně 2 eura za jednu stranu vidimované listiny.

Za ověření podpisu se naproti tomu účtuje většinou z hodnoty předmětu úkonu, nikoliv paušál. Mnohé podpisy jako u nás (kupní smlouvy, nájemní smlouvy) se vůbec neověřují, neboť praxe dává přednost formě notářské listiny a účtuje se tedy z hodnoty předmětu úkonu (např. nájemní smlouva na nájem 1.000,-- EUR měsíčně, tj. 12.000,-- EUR ročně sazbou 0,25%, tj. 30,-- EUR za ověření jednoho podpisu na nájemní smlouvě. Sazba 0,25% je nejnižší honorář, který notář smí  podle zákona účtovat). Nájemní smlouvu smí sice notář ověřit též za paušální honorář   10,-- Euro, avšak v praxi toto ověření není od klientů žádáno. Důvodem je to, že autentické listiny, tedy notářské listiny, jsou přímo vykonatelné, a proto si klienti  přejí formu notářského  zápisu a ne pouze ověření podpisu.

Novinkou v notářské činnosti jsou listiny o dobrovolných rozvodech a o majetkovém vypořádání manželů.

Rumunské dědické právo nezná institut soudního komisariátu. Dědické řízení se v Rumunsku nezahajuje z úřední povinnosti jako u nás, nýbrž pouze na návrh. Ten mohou podat dědici, věřitelé nebo jiné dotčené osoby (obdoba dědické přihlášky dle rakouské či německé úpravy). Do dědického řízení jsou v prvé fázi zapsáni všichni v úvahu přicházející dědici. Nepřijmou-li však dědické právo do jednoho roku, pak je notář z dědictví vyloučí.  Dědic je oprávněn si sám zvolit notáře, avšak pouze notáře činného v posledním domicilu zůstavitele. Tento notář připraví všechny podklady a zajistí zápisy do pozemkové knihy. Dědický list (Erbschein – Potvrzení o okruhu právních nástupců) vystavuje dědicům notář. Jedná se dokument, který je průkazem o přechodu vlastnického práva k dědictví – pozůstalosti. Dědická řízení rozhodně nejsou nosnou činností rumunských notářů. V době naší návštěvy měla paní kolegyně za rok 2014 provedených 28 dědických řízení.

Závěrem si dovolím vyslovit své překvapení nad tím, jak se rumunské notářství nechává inspirovat, stejně jako notářství bulharské, principy notářství Německa. O tom v Česku nemáme, samozřejmě, ani ponětí. Můj dojem byl umocněn určitě i tím, že přesně v období našeho pobytu, zažívala země „překvapení“ ze zvolení etnického Němce pana Klause Iohannise prezidentem Rumunska.

Poděkování za krásné dny v Bukurešti patří paní notářce Dr. Marinescu a jejímu kolegovi Dr. Berevoianu. Za mojí osobu i českému konsulovi, kolegovi Dr. Prosovi, za informace usnadňující orientaci v místním prostředí.