Úvod > Témata k diskusi

Ještě k úředním dnům

JUDr. Tomáš Oulík 28. 7. 2010

Vyslechl jsem názor, že pražští notáři se brání konkurenci. Dokonce i konkurenci vlastních kolegů. Konkurence může být etická a neetická. Nejen pražští notáři by se měli bránit konkurenci neetické.

Hned od obnovy soukromého notářství vykonává v hlavním městě své úkony celá řada notářů, jejichž sídlo leží za hranicemi Prahy. Mnohdy má taková činnost povahu pravidelnou, zejména jedná-li se o vazbu notáře na stálého klienta . V tom pražští notáři nikdy neviděli nic nepatřičného. Vždyť i oni sami mnohdy opouštějí bezpečí městských hradeb, majíce na zřeteli blaho a vrtochy svých klientů. Tito notáři se osobně znali, věděli o sobě i o stylu své práce a jejich stavovský pocit sounáležitosti byl poměrně silný. V průběhu let, v souvislosti se změnami v obsazení notářských úřadů, tento pocit sounáležitosti na celorepublikové úrovni začal slábnout. Možná se někde vzájemné kontakty notářů omezují na region, za jehož hranicemi se kolegové neznají a kde je dovoleno vše.

Paní kolegyně a páni kolegové: Notářský cech je umístěn ve státních hranicích (za nimiž leží limes romanus). Notářská sounáležitost není pražská nebo olomoucká. Je jen jedna, a to buď větší nebo menší. Nebo žádná. Stejné je to s notářskou ctí.

Václav Šediva napsal již v předminulém století krásnou knihu o historii notářství, kterou uvedl věnováním: slavné jednotě notářů v Království Českém za uznáním jejích znamenitých zásluh o zájmy a povznesení stavu .
Významný článek, jemuž nechybí varovná sebereflexe, napsal kolega Aleš Březina. Bojovný pražák? Nebo kolega mající na srdci zásady notářského stavu?

Webový příspěvek nenaučí kozu zpívat. Chce jen vyzvat k permanentní stavovské komunikaci. K setkávání. Třeba i k povznášení stavu a k uvědomování stavovské cti.